Pozorování meteorů
Meterorem rozumíme světelnou stopu na obloze, jež po sobě zanechá malé těleso prolétávající atmosférou. Lidově mu pak říkáme „padající hvězda“. Meteory v zásadě dělíme na dva typy – sporadické a rojové. Ty sporadické pocházejí z různých zdrojů a při prvním pohledu je jejich původ nejasný. U rojových meteorů je jejich původcem například nějaká kometa. Mezi rojové meteory řadíme například Perseidy, Leonidy, Orionidy… Název meteorického roje pak odpovídá souhvězdí, z něhož jakoby tyto meteory vylétávaly.
V případě že je frekvence výskytu meteorů velmi vysoká, pak hovoříme o meteorickém dešti. Takovýto jev je velmi fascinující a jistě zanechá mnoho emocí a vzpomínek. Nezřídka je dokonce tím spouštěcím mechanismem, který přivádí člověka k hlubšímu zájmu o astronomii.
Pozorování meteorů je týmovou prací. Je nutné mít alespoň jednoho pozorovatele a jednoho zapisujícího. Samozřejmě, že čím větší je skupina, tím zajímavějších výsledků lze dosáhnout. Pozorování nejčastěji probíhá pouhým okem a napozorované meteory se popisují pomocí série údajů, jež pozorovatel hlásí zapisovateli. Tyto údaje vypadají asi následovně:
- směr
- pozice
- magnituda
- stopa
- distanc
- točivost
- rychlost
- délka
- barva
- typ
- příslušnost k roji
- ocenění
Toto je výčet údajů, jež se obvykle hlásí v případě, že frekvence meteorů je relativně nízká. Se vzrůstající frekvencí meteorů se počet uváděných údajů snižuje. Důvodem je vznikající zátěž na zapisovatele i na pozorovatele, kteří si nezřídka musí pamatovat pozice i několika meteorů současně, než mají vůbec šanci je nahlásit.
Pro zajímavost uvádíme výsledky asi nejzajímavějšího pozorování meteorů, jaké jsme kdy uskutečnili. Jednalo se o pozorování meteorického roje Leonid dne 17.11.1999, kdy nastal meteorický déšť. Z tohoto důvodu se nepořizovaly záznamy o jednotlivých meteorech, ale pouze jsme se snažili stanovit hodinovou frekvenci (počet meteorů za hodinu).
Celková délka pozorování byla 3h 45 m a bylo pořízeno 3145 záznamů. Přítomni byly dva pozorovatelé. Hodinová frekvence pak byla, po opravě na mezní hvězdnou velikost a radiant v zenitu, stanovena na 3456 meteorů za hodinu.
Za členy AK Kladno - Vlastimil Neliba
