Pozorování zákrytů hvězd Měsícem

   Pozorování zákrytů hvězd Měsícem patří mezi astronomické disciplíny, ve kterých astronom-amatér může najít své uplatnění. Zákryty hvězd Měsícem jsou jakousi obdobou zatmění Slunce, ale v případě zákrytu je zdroj světla - hvězda - mnohem dál než Slunce. Stín, který Měsíc vrhá do prostoru, je válec o poloměru rovném poloměru měsíčnímu. V místech, kde stín dopadne na povrch Země pozorovatel hvězdu nevidí, neboť je skryta za Měsícem. Na okraji stínu pak zákryt začíná nebo končí, podle toho, na kterém okraji stínu se nachází pozorovatel. Postup stínu po povrchu Země je dán směrem a rychlostí pohybu Měsíce, tedy právě tak jako v případě zatmění Slunce. Stín postupuje od západu k východu tj. ve směru rotace Země a to rychlostí přibližně 980 m/sec. Rychlost pohybu stínu však závisí na výšce Měsíce nad obzorem, při malé výšce Měsíce nad obzorem je rychlost pohybu podstatně vyšší.

   Tato pozorování nejsou příliš náročná na přístrojové vybavení, k získání cenných pozorování se hodí každý dalekohled, který má průměr objektivu alespoň 6 centimetrů, světelnost 1:10 a zvětšení nejméně čtyřicetinásobné. Nezbytnou pomůckou jsou stopky, které jsou schopny zaznamenávat několik mezičasů a zdroj časových signálů. Dále je nezbytně nutné znát základní konstanty pozorovacího místa, tj. zeměpisnou délku, šířku a nadmořskou výšku. Souřadnice pozorovacího místa místa lze získat odečtením ze speciální katastrální mapy nebo astronomicko-geodetickým měřením za pomoci pasážníku nebo cirkumzenitálu. Pro astronoma-amatéra je však mnohem dostupnější první způsob získání souřadnic.

Význam zákrytů na začátku 21.století

   Již několik desítek let je známo, že čas odvozený z rotace Země není rovnoměrný, neboť ani zemská rotace není pravidelná. Z tohoto důvodu byl zaveden tzv. efemeridový čas (ET). Efemeridový čas je čas rovnoměrně plynoucí, nezávislý na rotaci Země a definovaný zákony dynamiky. Do praxe byl zaveden 1.1.1960.

   Jestliže podle efemeridového času vypočteme dopředu polohy Měsíce (nebo jiných těles) a srovnáme je později s časem odvozeným z rotace Země, zjistíme, že tělesa se nacházejí v odližné poloze, než byla vypočtena. Tato odchylka je způsobena rozdílem mezi efemeridovým a rotačním časem. Teorii měsíčního pohybu propracoval na začátku tohoto století anglický astronom E.W. Brown a podle ní se počítají polohy Měsíce i pro dnešní astronomické ročenky. Brownova teorie pohybu Měsíce bere v úvahu všechny možné vlivy, které působí na pohyb Měsíce.

   Z povahy celého jevu je patrné, že pozorování zákrytů může sloužit ke stanovení:

a) polohy hvězdy
b) polohy pozorovacího místa
c) polohy Měsíce,

   za předpokladu, že známe dva z těchto tří údajů. Vzhledem k tomu, že polohy hvězd známe z jiných měření poměrně přesně a k určování zeměpisných souřadnic se používají spolehlivější metody, slouží pozorování zákrytů ke zpřesňování dráhy Měsíce.

Jak jasné hvězdy lze pozorovat při zákrytu?

   Je jisté, že v každém okamžiku je nějaká hvězda zakryta Měsícem, ovšem jen nepatrnou část těchto četných zákrytů můžeme pozorovat. Během jednoho oběhu Měsíce lze na určitém pozorovacím místě pozorovat nejvýše několik desítek zákrytů. Období kolem novu a úplňku nepřichází v úvahu, v prvém případě proto, že Měsíc vychází nebo zapadá za soumraku, ve druhém případě ruší jeho jas. Nejpříznivější podmínky pro pozorování zákrytů jsou okolo první čtvrti, kdy můžeme pozorovat vstupy hvězd za neosvětlenou část Měsíce a pozorování připadají na večerní hodiny nebo před půlnocí. V období okolo poslední čtvrti lze dobře sledovat výstupy hvězd, kdy se náhle objevují těsně u neosvětleného měsíčního okraje.

   Pro předpoveď zákrytů je nutno vybrat vhodné hvězdy, které by se mohly spolehlivě pozorovat. Stanovíme-li jako nejvhodnější limitní magnitudu 7,5 ; jedná se přibližně o 2330 hvězd, které se promítají do míst zdánlivé měsíční dráhy.

Viditelnost zákrytů je však omezena mnoha činiteli, které tento počet silně snižují:


- na osvětleném okraji Měsíce je pozorování vstupů omezeno do 4,5 a výstupů do 3,5 magnitudy
- 24 hodin před novem a po novu nejsou žádné zákryty pozorovatelné
- 48 před novem a po novu jsou pozorovatelné jen zákryty hvězd jasnějších než 1,9 magnitudy
- 24 hodin před a po úplňku nejsou žádné zákryty pozorovatelné, výjimku tvoří období měsíčního zatmění
- 48 hodin před úplňkem je hvězdná velikost omezena do 5,5 , 72 hodin před a po úplňku je omezena do 6,5 magnitudy
- pro zákryty ve dne přichází do úvahy jen hvězdy jasnější než 1,8 magnitudy

Za členy AK Kladno - Vlastmil Neliba

zpět